Co se stane, když Čína hraje spravedlivě a skupuje americké patenty, aby tak získala oporu v největší ekonomice světa? V případě společnosti Lenovo, jedné z největších technologických firem v Číně, nebylo takové jednání zárukou úspěchu. Společnost se sídlem v Pekingu od roku 2005 koupila patenty dvou respektovaných amerických technologických firem, a to na procesory a nízkonákladové serverové jednotky IBM a smartphony Motorola. Veškerá snaha se však minula účinkem.Místo toho, aby se společnost Lenovo vypořádala se svými rivaly, firmami v oblasti telefonů a serverů, kde v říjnu 2014 investovala 2,9; respektive 2,3 miliardy dolarů, hrozí, že při oznámení výsledků za uplynulý rok vykáže ztráty. Prodej PC divize IBM tehdy sotva známé čínské společnosti v roce 2005 vyvolal údiv, ovšem tehdy se tento krok jevil jako smysluplný. Do roku 2005 se IBM nepodařilo vydělat na osobních počítačích kvůli mnohem levnějším modelům konkurence. Lenovo se však rychle stalo kandidátem na největšího výrobce počítačů na světě, poté, co předstihlo Hewlett-Packard. Vypadalo to jako předzvěst čínské expanze.Zatímco počítače IBM pouze doplnily stávající nabídku společnosti Lenovo, Motorola se zdála býti silným hráčem. V roce 1983 prodala vůbec první mobilní telefony na světě a v roce 2000 se slogan "Hello, Moto" stal celosvětově známým. Google ji v roce 2011 rychle koupil za 12,5 miliard dolarů, čímž překazil plány právě Lenovu. Motorola však v rámci Google nebyla zisková, a tak byla o tři roky nato nabídnuta právě čínské firmě. Její představitelé byli přesvědčeni, že její zahrnutí do obchodu se smartphony vytvoří globální kolos. Společnost však pouze zůstala ve stínu Applu a Samsungu. Především jednotlivé slogany firmy připomínaly spíše přípravy na válečný konflikt: "obrana prvenství mezi PC" nebo "útok na mobilní internet".