Menu Zavřeno

Když se z autostopu stane koníček

Zkusili jste někdy jet stopem? Natáhnout ruku, vztyčit palec a zamávat na blížící se auto? Chce to hodně odvahy, kuráže a na ostych musíte rovnou zapomenout. A taky trpělivost. Někdo má to „štěstí“, že mu auto zastaví hned, druhý může u cesty strávit i půlku dne.

pes – stopař

Jasný cíl

Důvodů, proč se rozhodneme pro dopravu jménem autostop, může být plno. Tím nejbanálnějším je, že náš vlak je pryč, my se potřebujeme nutně a hlavně rychle dostat na určité místo, ale dávat nemalé peníze za taxíka, se nám opravdu nechce.  Výjimečný není ani důvod, že žádné peníze nemáme, tudíž je pro nás jízda vlakem či autobusem přepychem, který si v současné době nemůžeme dovolit. Ke stopaření nás může přivést i touha si něco dokázat, chuť „zakázaného ovoce“ či představa, že se na dané místo dostanu nějakou luxusní károu a ještě k tomu zadarmo. Důvody mohou být opravdu rozmanité.

Je mi jedno kam

Jsou mezi námi i lidé, pro které se autostop stal koníčkem a to přímo adrenalinovým.  Zastaví nebo nezastaví? Porsche nebo Felicia? Řidič nebo řidička? Chuť na nové zážitky, nová místa, na zajímavá setkání s různými lidmi, z nás udělala tak trošku stopaře-závisláky. Cíl cesty není v tomto případě vůbec důležitý.  Je to prostě „fuk“, zkrátka sedáme a jedem.
stopař u cesty

Hlavně co nejdál

Další, ale určitě ne poslední skupinu, tvoří tzv. dovolenkáři. Ti vyjedou stylem „kam nás cizí kola dovezou“ a jejich dovolená je vždy cestou do neznáma.  Ti nejodvážnější z nich jsou schopni procestovat celý svět. To už nejsou „pouzí“ dovolenkáři, to už jsou cestovatelé. Tento koníček si u nich zaslouží obdiv a uznání.  Skuteční mistři v tomto oboru takto procestovali trasu Česko-Rumunsko-Turecko-Írán-Pákistán-Indie-Čína-Japonsko. Najeli více než 45 tisíc kilometrů a jako přepravce jim posloužila téměř pětistovka aut. Jistě krásný a nezapomenutelný zážitek.

Zdvižený prst

Autostop má ovšem i druhou stranu mince a ta se, bohužel, vyskytuje v míře nemalé. Je to nebezpečný koníček a to především ženám. Je úplně jedno, jestli jsou v pozici stopařky nebo řidičky. Statistická čísla mluví neúprosně a jasně. Ženy by se této činnosti měly vyhýbat obloukem a muži být více než ostražití.